Fuj. Já je nemám ráda a v praxi na nich nevidím nic pozitivního. Nechápu, jak češi mohou ze dnů přetvářky, tloustnutí, smutku a lhaní (zlatý prase neexistuje, milé ratolesti, rodiče kecaj), umělého úsměvného usmiřování a pseudozapomínání všech celoročních sviňáren udělat nejlepopulárnější období v roce. A ještě se o něm tak dlouho dopředu bavit, děsit epileptiky, pokoušet nás normální, věšet americký tlustý dědky na parapet, krást stromky a podpalovat domácnosti. Jak někoho může bavit ralley v hypermarketu???
To je na mě vážně moc.
Mami, tati, babi, dědo? Já nejsem dítě, tak po mně nechtějte, abych tak působila. Všichni v rodině ví, že u nás se vánoce slaví jen kvůli mamce, takže ať se u stromečku usmívá ona.
Mě štve, že s blížící se čtyřiadvacítkou se všichni půjdeme přerazit a shánět dárky, na nichž je často znát jejich původ - z nouze ctnost. Dostávám hezké dárky, naši se snaží, ne že ne, ale víc by mě bavilo, kdyby každý kupoval dárky průběžně během roku, schovával je a pak "Na, tu máš všechno, u čeho jsem si na Tebe za tenhle rok vzpomněl/-a." Já jsem milé malé dárky pořídila. A taky už jsem je dnes nezabalené předala.
Když nemůžeme vynechat tohle trapnodění, vynechme z toho alespoň mě, pěkně prosím. A když už ne, tak vám říkám, že po večeři MUSIM najít ten lupen na Redhoty!!!
Přísahám, že jestli mi moje dítě řekne, že dárky nosí Santa, utrhnu si hlavu.
