Čtyři radosti

Na každém ročním období něco je. Jaro je pro mě zásadní. Sice mám tou dobou potíže se svou živočišností a rozjíveností, ale prvomájové večerní políbení mě vždy uklidní, že všechno bude fajn a já si připadám strašně krásná a něžná. Nelze opomenout, že vedle květů voní také barbecue a vidina holých ramen a kotníků. S jarem pochopitelně přichází první vykřičník, kterým je dieta a očista organizmu. Na přelomu jara a léta se organizují brigády pro město, pokaždé beru pytel a jdu uklízet nedopalky a jiné svinstvo z lesů a veřejných míst.
Moje léto se v klidu obejde bez písčitých pláží a slunečníků, ale rozhodně se hodlám obohacovat snídaní na přehradě a více či méně zábavnými, kvalitními snímky filmového festivalu v Karlových Varech. To je moje dovolená snů. Přes filtr se mi do hlavy dostávají jen příjemné starosti - snad se na ten film dostanu, kolik nádherných chlapů asi tak potkám, kolik let je hercům, které sluneční brýle si vyberu dnes a zda se svým tipem trefím do výherního filmu. Neodmyslitelnou součástí léta jsou osmisměrky a Ašlerky.
Na podzim se všichni začínají mračit a nimrat v depresích, proto se buď v pyžamu zavírám do momentálně svého pokoje (s tím pojmem mám v praxi trochu problém) a čtu si, nebo se vyžívám v šálách a čepicích, horkém čaji a manikůře. Moje ségra ráda pouští draky a já se ochotně přidávám a plivu plíce na Skřivánčím vrchu. A všímám si, že na podzim s nadšením přichází opět neočekávaná změna zaměstnání a školy (budu děsně vzdělaná - střídám obory jako ponožky).
A zima? Zima je adrenalin, a to nejen na svahu, ale i v boji o spravedlnost a obranu auta, které vždy někomu vadí, jakmile s ním zastavím (někteří lidé mají hrablo v ruce tuze neradi, ale v našem městě jím všichni velice schopně a rádi máchají, stojíte-li na místě, které se líbí jim - ať už jste se na jeho odklízení podíleli nebo ne). A zima končí plesovou sezónou, značka ideál!

Celým rokem mě provází kavárenské povalečství, Klubíčko (ať už za běhu nebo v rekonstrukci >:-/ ), vysoké účty za telefon a sem tam nějaká ta ostuda (ale protože se obklopuji a zabývám nejraději pouze svými přáteli, moc mi to nevadí a jim snad taky ne). Musím se naučit nemyslet na to špatné a smířit se s tím, že moje nálada nebude vždy tak krásná, jako čtyři radosti. Beru to jako své jarní předsevzetí.